Rozhodně nedoporučuji. Smluvní odhadci bank postupují v tržním ocenění nemovitosti podle vnitřních směrnic - oceňovacích předpisů, které odhadce musí respektovat. Ty mají být v souladu s obecně platnými metodami oceňování nemovitostí, ale bohužel nejsou.
V zákoně č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, v platném znění v § 113 odst. 3 uvedeno:
„Při oceňování předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení se předmět zajištění ocení cenou obvyklou podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ocenění předmětu zajištění musí být nestranné a objektivní a musí být zaznamenáno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Osoby provádějící ocenění předmětu zajištění musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a dostatečně nezávislé na procesu poskytování spotřebitelského úvěru.“
Podle vnitřních oceňovacích předpisů bank např. odhadce u nemovitostí pro bydlení nesmí přihlédnout k výnosové metodě ocenění. Také ceny a rozlohy stavebních pozemků jsou počítány odlišně. O nezávislosti se hovořit také nedá, jestliže odhadce nemovitosti neplatí žadatel o hypotéční úvěr, ale banka přímo anebo zprostředkovaně.
Jinými slovy tržní ocenění nemovitostí pro banky jsou z důvodu jejich opatrnosti podhodnocovány.